Cesta

First topic message reminder :

...

"Partner nie, skôr zamestnávateľ." Odkašlal som si. "Totiž, ten zvitok, čo si zničil mal byť môj... aj keď to je jedno. Veci, ktoré sú v tom zvitku ma nijako nezaujímajú." Chcel som si len otestovať Fuuyu, a obstál, bol by schopný zabiť konožana pre svoj sen, potrebujem oddaných ľudí ako on.

"Pch, to hovoríš len preto, že ho už nemôžeš získať. Kto vlastne si, že posielaš ľudí na také akcie? Neverím, že je to len z rozmaru..."

"Ak si myslíš, že to hovorím kvôli tomu, nebudem ťa presviedčať." Usmial som sa a prižmúril oči. Zrazu, bez varovania sa môj krk natiahol priamo ku krku Keitara a náhle som ho pohryzol.
> Orochimaru no Juinjutsu (A)

Krk sa stiahol. "Toto ber ako dar... ak ťa to zabije, môžeš ma prísť strašiť." Uškrnul som sa. "A kto som? Hmmm, myslím, že to čoskoro zistíš."

Jednou rukou som si chytil krk, druhú som silno zovrel v päsť, zuby som silno zaťal a jedno okno privrel. "Ty... ty... hajz..." Chcel som ho ešte udrieť päsťou, ale už som to nedokázal, začal som sa cítiť zvláštne a tak som miesto úderu padol k nemu pred nohy a stratil vedomie.

Konečne som našiel toho Uchihu spratka, no všimol som si pri ňom veľmi známu osobu. "T-takamasa-sama?!" Zvedavo som sa pozrel na muža so striebornými vlasmi. "J-ja, zvitok je..." Došli mi slová.

"Heee?" Pozrel som na Keitara ako padol k zemi. "10% chlapče, budeš jeden z desiatich?" Uškrnul som sa a vytiahol Kusanagi zo zeme. Skryl som ho do puzdra a otočil sa na Fuuyu. "Nič sa nedej Fuuya-san. Nešlo mi o zvitok, ale o teba. V mojom teste si obstál. Predpokladám, že čoskoro sa sem nahrnie niekoľko ninjov z Konohy. Ako som ich sem videl bežať, už nebudú ďaleko. Ak sa chcem vyhnúť zbytočným problémom, mali by sme sa pobrať... do Kuro." Ako som dopovedal, ani som nečakal na jeho reakciu a hneď sa vydal smerom do dediny.
(Presun Kurogakure no Sato)

Nechápavo som počúval Kurokageho. Až sa mi na tvári objavil spokojný výraz, budem večne mladý a večne silný! Neotáľal som a ihneď som sa bez slova vydal za Takamasom.
(Presun)

Na miesto, pribehli 3 chuunini z Konohy. Netrvalo dlho a na zemi našli ležať Keitara. Bol v bezvedomí. Ninja medic ho skontroloval a napokon ho vzali do dediny.
(Presun)
(Keitaro presun)

Běžel jsem cestou otočil se za sebe a zastavil.

Omlouvám se za tohle


Sharingan!!! lvl 2
Bunshin no Jutsu
objevili se klon a pak zase a udělal jsem jich 6 a běželi na mistra aby ho zaneprázdnili. já skočil nad mistra a udělal

Katon:Dyuurka no justu okolo něho se začalo dělat vězení z ohně.

Zamračím sa a hodím do klonov špeciálne kunaie. Teleportvoval som sa pri strom a skočil som na neho. Rozbehol som sa po Shewovy. Začal som chakru sústreďovať do nôh a veľmi rýchlo som sa k nemu približoval. Hodil som po ňom dva špeciálne kunaie.

Hmmm udělal jsem rychle pečetě a udělal jsem Kawarimi.

Nechte mě jít zavolal jsem na něj.

Pribehol som k nemu a chytil som ho zozadu za ruky a stupil som mu na chrbát. Označil som ho pečaťou. Kam chceš preboha ísť!? Čo ti hrabe?

To nemohu říct a pusť te mě! řekl jsem mu.

Prepáč ale to nemôžem. Beriem ťa späť do Konohy a ak mi to nechceš povedať tak nemôžem urobiť nič iné než ťa predať Yamanaka klanu ktorí zistí, čo si to chcel urobiť. Rukou ho trafím do krku a on zaspí. Vezmem ho na plecia a teleportujem sa domov.
(presun)

Znovu jsem utíkal a schoval jsem se někam.Pak jsem udělal jutsu a vytvořil se pták ak jsem letěl.(přesun)

šiel som po ceste už dosť dlho pýtal som sa obchodníkov či nevideli tadiaľto prechádzať ninju z konohy opísal som im ho ale moc som toho nezistil.Zastavil som sa aj v pár obchodoch.Získal som nejaké informácie ktoré ma zaviedli dalej po ceste a smeroval som do Kurogakure no Sato ( Presun ).

"že já kráva celou cestu běžela, už nemůžu." stěžovala jsem si a sedla si na kámen u cesty

Stojím kousek od sedící Corel,nezadýchán,nezpocen...bez příznaků únavy.."Hmmm...jak tragické...místo malování..bys mohla občas potrápit tělo..." řeknu s despektem.

"Nech si ty své odborné řeči." postavím se a dám si vlasy do culíku a zase vyrážím dál

"Odborné kecy?....ani ne spíš tvrdá pravda..milá padavko" nevzrušeně pronesu k jejím zádům...A vydám se za ní.

"Padavko?" prudce se zastavím otočím se a vrhnu se na něj

Díky mému intenzivnímu tréninku se ji s ladností útočícího sokola vyhnu a plácnu ji přes záda "Drahá kolegyně,pozor na své končetiny...rozhazuješ je...a mohla by jsi někoho zranit.." poznamenám výsměšným tonem.

"Jo to jsem taky měla v úmyslu zranit tě." odfrknu si a v dlani se mi zformuluje malá ocelová kulička a s tou jesem si začala pohrávat a šla v klidu dál

"Mohl jsem být zasažen Tvojí silnou pěstí,jsem strachy bez sebe....a nebo ne..." prohlásím a pokračuji v cestě...

"Tvoje ironický keci mě nezajímají." řeknu a dál se tou kuličou ukldiňuju