Nukeninská část

First topic message reminder :

Je to oblast v městě, kde se pohybují nukenini...

Vyšla jsem z putiku ven a šla jsem kolem oken hostince "U růžové svině" (xD hezkej název xD)
Rukama jsem si prohrábla vlasy a dál mířila hlouběji do čtvrti.

V okne som videl ženu, ktorá pripomínala Shizuku. E?" Drgol som do Keitara. "Asi som ju videl." Oznámil som tichšie.

Hodil som barmanovi prachy. "Prečo tu teda ešte čakáme? Ideme!" Vyšiel som z hostinca a videl som len jednu ženu, ktorá smeruje hlbšie do štvrti.

Zastavila jsem se a z batohu jsem vytáhla knížku. Začala jsem ji číst a pokračovala v cestě.

Vyšiel som za Keitarom bez toho, aby som sa otáčal. Taktiež som si ju všimol. "Čo myslíš, je to ona?"

"Je tu snáď iná žena?" Spýtal som sa ho a dal do kroku.

"Žiadnu inú som tu nevidel." Pridal som do kroku tak, aby som mu stíhal. Som zvedavý...

Otočila jsem na další stranku. Vyhnula jsem se sloupu veřejného osvětlení a dál šlapala.

Poriadne som si ju prezrel. "Je to ona!" Dal som vedieť Keitarovi. "Je to kočka... mmm..."

Nevnímala jsem kolem sebe nic jen tu knihu. Byla jsem tak zařraná do děje, že jsem si ani nevšimla, že jsem zahnula do rozkopané ulice. Jednu nohu jsem měla už nad docela hlubokou jámou.

"Máš pravdu je to ona, čo teraz?" Kráčal som ďalej.

Už som videl ako padá do jamy. "A sakra!" V momente som začal uvažovať, varovať ju a prezradiť sa alebo ju nechať padnúť do tej jamy.

Videl som ako váha a zadržal ho. "Zbláznil si sa? Nemáme sa nechať prezradiť, tvar sa ako keby si to nevidel." Otočil som svoj pohľad stranou.

Nohou jsem došlapala na místo, kde by měla být zem. Jenže tam nebyla. Překláněla jsem se dopředu. Podívala jsem se zpoza knížky. Rychle jsem začala vrávorat, abych nabyla rovnováhu.
"Sakra! To bylo o fous!" Oddychla jsem si. "Tohle bych neměla dělat." mluvila jsem si pro sebe.

"Fuu!" Vydýchol som si keď som videl, že nespadla. "Prepáč, moje zaváhanie." Pozrel som na Keitara neisto. "Oka a čo teraz? Vieme kde je, ešte by sme mali zistiť, čo asi robí, nie?"

"Máš pravdu asi tak nejak znel rozkaz." Kam to dievča smeruje? To sa tu bude len tak celý deň prechádzať? Pomyslel som a čakal až sa zatiaľ pohne, všímal som si aj ninjov okolo nevypadali príliš priateľsky.

Zaklapla jsem knížku. "Tu je nuda!"
Obešla jsem jámu. Přemýšlela jsem co bych mohla udělat.

"Tak poďme za ňou. Nech už ide kamkoľvek." Naprázdno som prehltol a spravil prvý krok smerom za Shizukou, samozrejme tak, aby sme neboli príliš nápadní. Stále sme ešte boli v henge.

Odešla jsem do části města, kam lidi nechodili. Bylo tam jezero. Odložila jsem batoh a začala jsem se u jezera vyslíkat.
Šla jsem si zaplavat.

Stále som Shizuku aj s Keitarom sledoval, keď som sa dostal k jednému kríku za ktorý som sa skryl a zastal pozoroval som čo bude robiť. Keď sa začala vyzliekať trošku mi očervenela tvár. "Toto v rámci misii nebolo." Povedal som v tichosti.

Tiež som sa skryl do jedného kríku a pozorne sledoval. "Toto máme ako bonus." Ticho som povedal a ďalej sa pozeral. "Čo keby sme jej skryli oblečenie?"

Pozrel som na moment na jej oblečenie. "A nebol si to náhodou ty, kto nechcel, aby sme sa nechali objaviť?" Uškrnul som sa na Keitara a potom sa ako každý zvedavý chlapec pozeral smerom na Shizuku.

"Máš pravdu... Možno by sme ju mohli odstrániť, Konoha by nám poďakovala o jedného nukenina menej." Vytiahol som 2 kunaie s výbušným lístkom, ktoré som si odložil pri poslednom boji.

V klidu jsem si plavala v jezeře. Voda byla osvěžující.

"Ale to by sme nemali. Hokage povedal len pozorovať, nie?" Očami som ju sledoval. Už by mohla vyjsť z tej vody... mmmm... Potom som pozrel na tie kunaie. "Chceš tu narobiť bordel?"