Sídlo klanu Botan

First topic message reminder :

Sídlo Lady Mizukage!

"Nebyla jsi zlá,byla jsi strašně milá...a jednou jsi mi dokonce zachránila život,za to ti budu až do smrti zavázán."

Vážne? Zachránila život? Myslela som si že to nikdy nedokážem, ANBU ma to naučili ... nikdy nikomu neveriť. Neviem prečo keď som z tebou alebo z niekym z Kiri ... mám pocit že som z rodinou ... Poviem mu.

"Taky,že jsi."
Usmál jsem se.

Ah ... mám pocit akoby mi môj život doslova ... krekĺzol pomedzi prsty ... chcem odísť. Poviem mu. Mizukage som byť nemohla, nemám na to silu. Poviem mu. Ľudia by sa ma báli ... som nezodpovedná ... a ... a už ani neviem ... Poviem mu a zamyslím sa.

"Ty jsi silná,i když ti to možná nepřipadá,jsi silná fyzicky,ale i psychicky,tvá síla pramení z tvé dobrosrdečnosti,milosti a spolehlivosti,to je tvoje síla !"
Usmál jsem se.

Vďaka ... vieš čo som sa u ANBU naučila? Spať vonku! Zasmejem sa a natiahnem sa na terase, po pár sekundách zaspím.

Kdybych ji přenesl dovnitř...Já vlastně nevím,kde má postel a je to tu obrovské,no to je už jedno...
"Dobrou."
zašeptal jsem a lehl si taky.

Posadím sa a zívnem si, Kenji ešte spí a tak rýchlo prekĺznem okolo a začnem robiť raňajky. Skončím u ryžových chlebíčkov, prídem zasa na terasu a položím tanier vedľa seba. Pozerám sa na záhradu, pomocou kuchyiose vyvolám svoje tigre. Jeden z nich si mi ľahne k nohám a druhý si ľahne vedľa mňa. Spokojne zavrčia.

Probudím se,zívnu a naráz dostanu šok.
"Do-do-dobré ráno !"
Nedůvěřivě se dívám na tygry.

Dobré ráno, dáš si? Usmejem sa a ukážem na ryžové chlebíčky. Oh a neboj sa, Ruu a Saah sú milý a prítulný ... Usmejem sa.

"Proč jsi na mě tak hodná ? To nemůžu přijmout,přespal jsem u tebe a ještě tohle ?? To je opravdu moc."

Pretože to mám jednoducho v povahe a ... niekto tu je ... Tiger pri nohách mi zavrčí. Počujem poplašný zvon ... poď ideme ... Poviem Kenjimu a pomôžem mu na nohy. Až to vybavíme kúpim ti rámen ... ! Poviem mu a sadnem si na Saaha, Ruu beží za nami. (Presun)

(Přesun)

Dôjdem do svojho sídla a vydýchnem si, meč uložím do zbrojnice a odkráčam do kuchyne pre niečo pod zub. Zmrzlina postačí. Riskujem ... až príliš ... Zamrmlem si.

Sledoval jsem ji až domů,kde jsem se zastavil a střežil před ním.

Kenji, viem že si tam ... poď sem! Poviem mu, cítila som ho. Vedľa mňa bola položená zmrzlina.

"Nemůžu,hlídám před vaším domem Mizukage-sama"
Řekl jsem jí

Nie si psíček ale Jounin, dokonca viac skúsený než ja ... tak poď sem, je to rozkaz. Zasmejem sa.

"Hai..."
Přišel jsem k ní.
"Copak potřebujete Mizukage-sama ?"

Sadni si a ber si zmrzlinu ... potrebujem spoločníka ... Usmejem sa.

"Ale Mizukage-sama...To není v mé pravomoci."

To je na mne čo tam je a nie je, tak neodvrávaj a ber si ... Zasmejem sa.

"Ha-Hai Mizukage sama !!!"
Trochu jsem si vzal a podíval se na ni.

Nebuď taký vystrašený ... či som strašidelná? Spýtam sa.

"Ne Mizukage-sama !!! Teda ano,teda ne,teda ano,teda ne !!!"
Řekl jsem téměř v pozoru