Ulica

First topic message reminder :

...

Zaškeril som sa. "Takže aj ty patríš k skupinke, ktorej bolo ublížené." Chvíľku som mlčal. "Máš pravdu, nikto si nevolí miesto narodenia." Kumo má v tomto mužovi silného nepriateľa.

"Ale musím uznat,že když náš klan bojoval proti celé Kumo...byl to jeden z nejlepších bojů..které jsem zažil...byl jsem čerstvý Jōnin a v jednom boji se nám s bratrancem povedlo zabít pravou ruku Raikageho...ta radost...ovšem za chvíli mému bratranci urval hlavu Raikage....a mě řádně nakopal...." zasměju se.
"Měli z nás strach...klan bojovníků..který chce stále s někým měřit sílu...a zlepšovat se...nebezpečí pro Kumo..." promnu si vousy.

"Bratranec bol zrejme silný ninja. Ak ho musel zabiť sám Raikage." Pochválil som pamiatku bojovníka a pokračoval v rozprávaní. "Povedal by som, že ste klan nebezpečný pre celý svet." Divím sa, že s au nich nejakým spôsobom nevytvorilo kekkei genkai, ak toľko zlepšovali svoje schopnosti v boji.

"Byl a jistě by se stal vůdcem klanu za čas...a já jeho pobočníkem...ale osud tomu chtěl jinak.." zasměji se.
"Než jsem utekl tak mi starší předali svitky...s naším vzácným bojovým uměním...málokdo se jej naučil....a ani já se zatím nepokusil...ale snad časem...ho ovládnu." vycením zuby.

Takže predsa len niečo majú... myslím že tento ninja bude veľká opora pre dedinu. Pousmial som sa čo sa mi veľmi často nestáva. "Verím, že to ovládneš. Tak ako sa ti podarí ovládnuť aj kopu techník zo zvitkov v tejto dedine. Potom si môžme dať odvetu."

"To taky doufám...a na odvetu se již těším,ale ještě mám co dohánět..." usměji se.
"Praktický dotaz...budu někoho muset trénovat...nějaký dorost či tak?" optám se.

"Aj ja sa teším." Zasa som sa naširoko usmial, môj zvyk, zlozvyk. "Niekoho trénovať?" Zamyslel som sa. "Dosť ninjov, ktorý sem prídu už sú dostatočne schopný na to, aby viedli svoj tréning sami, ale občas sa niekto nájde. No všetko je dobrovoľné. Ak nebudeš mať záujem, nemusíš nikoho trénovať."

"No v klanu jsme museli trénovat mladší členy....to byla povinost,ale nevím jestli by to zdejší dorost snesl....náš klan měl dosti drastické metody...ale nesly výsledek..." zazubím se.
"Taky jsem tím tréninkem prošel...a nejsem špatný shinobi..." burácivě se zasměji.

"Takže istý druh tvrdého tréningu... a máš pravdu, si dobrý shinobi." Stále som kráčal ulicou. "Možno sa, ale nejaký odvážlivec nájde." Obzrel som sa stranou či niekoho neuvidím, no boli sme len mi dvaja.

"Jen,ať přijde...já,už z něj dostanu jen to nejlepší....párkrát dostane takovou sodu,že bude sotva chodit...ale tělo si zvykne,zesílí....a bude vědět,že ránám je se lepší vyhnout,nebo je zastavit s co nejmenším poškození sebe.
"Akorát genjutsu....nenaučím nikoho...náš klan jej považoval za podřadné...pravý válečník musí vidět soupeře...ne se skrývat za iluzemi nebo z dálky čachrovat se smysly...." zašklebím se.

"Povedal by som, že táto dedina je na štýl tvojho tréningu ako stvorená. Rany sa tu liečia veľmi rýchlo, takže môžete trénovať takmer bez prestávky." Genjutsu, v tom nie som ani ja veľmi schopný.

"To je skvělé...základ všeho je dobrá fyzička a kvalitně zvládnuté taijutsu...chakra není vždy k dispozici...ale silné tělo je tu pořád..." zarozumuju.
"Uvidíme,uvidíme...kolik schopných ninjů tu je" vycením zuby.

"Dúfam, že tých schopný tu je čo najviac." Pomaly sme už boli pri kancelárii. "Ja pôjdem do kancelárie... ak pôjdeš ešte asi 300 metrov týmto smerom." Ukázal som mu prstom. "Nájdeš ubytovňu. V nej môžeš zostať kým si nevyberieš svoj dom." Dopovedal som a zahol smerom ku kancelárii. "Dovtedy prajem dobrú noc."
(presun)

"Uvidíme,uvidíme..." pousměji se.
"Děkuji...snad něco vyberu nejsem vybíravý...Dobrou noc i Vám" mírně se ukloním a vydám se k ubytovně...

(přesun ubytovna-postel)

Prechádzal som sa po ulici a po chvíľke som sa posadil na lavičku. Je tu skvelo. Nezostarol som ani o deň odkedy som prišiel!

Had prišiel za Fuuyom a keď bol pri ňom upozornil na seba syčaním. Hneď na to vypľul pred Fuuyu odkaz od Takamasi.
Fuuya-san. Poverujem ťa zastupovaním môjho postu, teda Kurokageho. Na rýchlo som opustil dedinu kvôli istým neodkladným záležitostiam. Takamasa.

Prochází ulicí když uvidí Fuuyu a tak k němu dojde Hej pojď si zabojovat!

"Heh." List som pokrčil a zjedol. Svoju pozornosť som zameral na Kenjiho. "Bojovať? S tebou?" Uškrnul som sa a potom vybuchol smiechom.

Pche srabe trochu se naštve a kolem začnou poletovat jenom zrnka písku

Vstal som. Výškou som Kenjiho presahoval. "Srab hovoríš? Nie, to nie. Len si myslím, že pre mňa nie si súperom." Pár zrniek piesku sa priblížilo k mojej tvári tak som ich jednoducho odfúkol.

Ani nevíš kdo já jsem řekne a podívá se na něho nadřazeně Srabe

Jdu ulicí a požírám jablko Jaký to krásný den.... řeknu si v duchu a žvýkám jablko.

Zasmial som sa. "Tak fajn... ak chceš môžme si zabojovať, ale nie tu."

Konečně se srab rozhodl zabojovat bude sranda začal se smát a poskakovat jak byl šťastný

Už sa teším, ako ti zabupem bezvládnu hlavu do zeme... Pri pomyslení na tú situáciu som sa zaškeril. "Poď za mnou." Dodal som a zmizol veľkou rýchlosťou smerom k trénovacím priestorom.
(Presun)